Jsou tři hodiny po obědě vybíhám od rozcestníku na kolonádě v Turčinských Teplicích na horu Drinok, ze začátku nejdu po turistické značce, už jsem tady týden mám to tu proběhané. Už druhý den po příjezdu jsem chtěl Drienok zdolat, ale pro místy až metr sněhu jsem to 2 km před vrcholem na Sedlu za Drieňku obrátil zpět. Týden je krásné téměř letní počasí tak doufám, že sněhu podstatně ubylo a nemýlím se, už jsou jen ve stínů malé zbytky. Prvních 5 km je téměř idylických mírné stoupání ve vlnitém terénu převážně asfalt. Pak začíná lesní cesta a povrch se pořád zhoršuje až na těžkou šotolinu a v závěru horskou stezku, stoupání se taky pořád zvyšuje. V nejprudších místech přecházím do chůze, ale kde jsem se před týdnem brodil po kolena ve sněhu je už jen vlhko. Po cestě jsem si vyhlídnul studánku. teď je téměř suchá, ale bral jsem si sebou jen půl litru vody, tak mi přichází vhod. V okolí je hojný výskyt medvědů nemám zájem se z některým potkat, zatím se mi to naštěstí nepodařilo, jen pár srnek a čtyři obrovské důstojné laně tak z blízka jsem je v přírodě viděl poprvé, prohlídli si mne a důstojně odkráčely. A už jsem na Sedlu za Drieňkom a čekají mne dva nejtěžší kilometry, rozcestník hlásá hodinu na vrchol. Zvadám to asi za 25 minut, ale místy lezu skoro po čtyřech. Odměnou je mi úžasný výhled, rozdýchávám to fotím, male občerstvení asi 10 minutách cesta dolů. Zpočátku jdu pomalu velmi opatrně sráz pode mou mne téměř děsí, při cestě nahoru jsem nemněl čas na tento pohled. Pak příjemný zběh, jen v prudkých místech cítím stehna, posledních 5km na asfaltu už cítím únavu, GPS mi v cíli ukazuje 30km a 900metrů převýšení. Běžím přímo na večeři je 18:45 a večeře je do sedmi, pak sprcha a doplnit tekutiny na pivo!