Pěší turistika na vrchol Žárový vrch - SV vrchol (1045 m)

Putování po této části Medvědské vrchoviny jsme zahájili přibližně v 10:45. Výchozím bodem bylo sedlo Kóta, kde začínají cyklostezky. Po značené cyklostezce jsme šli asi jen 200 metrů, na křižovatku Pytlácké a Hraniční cesty. Protože na Lyru nevede žádná značená turistická cesta, museli jsme se vydat po lesní cestičce, která však byla po celou dobu dobře schůdná a viditelná, byť v některých místech byl ještě na cestě sníh. Zhruba v 11 hodin jsme dorazili na jižní vrchol Lyry (1086 m), který se nacházel mimo cestu v lese. Odtud jsme vyrazili dále po lesní cestě na hlavní vrchol Lyry (1092 m) s příchodem v 11:13. Poblíž tohoto vrcholu je několik skalnatých útvarů, a zejména krásná vyhlídka na Praděd a Keprnickou hornatinu v pozadí. Sestup z Lyry k Sedlové boudě – zpočátku poměrně náročným terénem, později lesní cesta. Od Sedlové boudy opět po neznačené cestě strmějším kopcem na Žárový vrch. Nejprve jsme v 11:53 minuli jihozápadní vrchol (1008 m) se dvěma většími, ale nezdolatelnými skalami (stejně se nacházejí mezi vysokými stromy a není odtamtud žádný výhled). Ve 12:07 následoval výstup na hlavní vrchol Žárového vrchu (1101 m) s dalším skalním útvarem. Nabízel se opět krásný výhled na Praděd a další vrcholy Hrubého Jeseníku. Protože naším cílem byly i další dvě tisícovky této části pohoří, vydali jsme se na severovýchodní vrchol Žárového vrchu (1043 m), kam jsme dorazili ve 12:30. Opět jsou zde skály, na ty jsme tentokrát nešli. Na mapách nenaznačenou, ale přesto na místě viditelnou cestou jsme se vydali ještě na poslední vedlejší vrchol Žárového vrchu, tentokrát zvaný Pytlácké kameny (nebo dříve Plošina – 1027 m), s příchodem ve 12:40, kde je opět skála. Odvážnější na ni v pohodě vylezou a nabídne se opět pohled na Praděd. Po stejné cestě jsme vyrazili zpět k Sedlové boudě, odkud jsme zvolili k sedlu Kóta pochod přes Hraniční cestu. Poté již zpět autem do Rýmařova.