Ráno vstáváme ještě na penzionu a po snídani se necháváme místním taxi převést na náš začátek treku k salaši Karalm. Odtud nastupujeme na trasu vedoucí k Insbrucké chatě. Jsme plní sil a tak se nám jde velice slušně. Ani ne za dvě hodinky máme vystoupáno přes 600 výškových metrů. Ubytujeme se na chatě a dáváme polívku a pivečko na doplnění sil. Je začátek července a všude okolo je ještě pořádně dost sněhu, ptáme se tedy na cestu, zdali je schůdná. Odpověď je, že by to snad mělo jít, ale že uvidíme až na hoře. Nakonec tedy vyrážíme a není to taková hrůza. Na skále jsou zajištěná lana a sněhové úseky se dají celkem v pohodě projít. Pod vrcholem už jen traverzujeme malý ledovec a zhruba za 3 hodinky sedíme na vrcholku a užíváme si náš první výstup. Je tu ale pořád hromada sněhu a tak je zde pohyb lehce omezen. Jak už se nám běžně stává, řítí se na nás mraky a tak začínáme sestupovat dolů. Docházíme již v mírném dešti.